Víkend v Paříži 2008
Jirka,24.11.2008,18:42
 
Fotogalerie



2008 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12
2009 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12
2010 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12
27.05.2012
   Pohřeb je důležitým rituálem a patří k procesu zármutku. Není to jen známka, že život někoho skončil, je to i známka toho, že ten život byl prožitý.I když jsi odešel, jsi tu s námi dál...
.......................................................................................
24.04.2012
   Fotky z oslavy 90 let prababičky.
.......................................................................................

     Není nad to, když šéf rozhodne, že bude zavřeno! Byl pátek 14.11.2008 a my jsme místo spaní seděli v mikrobuse a mířili do Prahy na letiště. Nedávno odtloukla půlnoc, leckdo ani nešel spát a tak jsme se museli trošku posilnit "živou vodou". Do Prahy jsme dorazili dřív, tak jsme si ještě stihli dát kafíčko z automatu v jedné z benzinek. Čekání na letadlo SkyEurope odlétající 6:50 bylo docela dlouhé. Ale po odbavení už to rychle uteklo a my - ač trošku rozházeni, co se párů týče - jsme již seděli na svých sedadlech a pevně se drželi při vzletu. Z okna letadla toho vidět moc nebylo, protože Evropu trápila nízká oblačnost. Trošku nesví jsme byli i při přistání. Mraky byli tak nízko, že jsme pilota obdivovali, jak se trefil na dráhu.

     Po přistání jsme se všichni seřadili k zastávce autobusu a vyfasovali jízdenku na Pařížskou MHD. Zprvu se zdálo, že se nám řidiči autobusů záměrně vyhýbají - ono 18 lidí do již plného autobusu dostanete těžko - ale nakonec nás jeden nabral. Do hotelu jsme se dostali bez problémů, ale ubytování bylo možné až později, tak šéf nahlásil první cíl - Sacre Couer na hoře Montmartre. Výhled nebyl nic moc, ale holub kam se podíváš! Cestou dolů jsme jakoby náhodou sklouzli na ulici, kde sídlí i Moulin Rouge a vyjeveně koukali na výlohu některých sexshopů a Muzea erotiky. Nakonec jsme zdárně dorazili zpět na rue Jarry do hotelu a rozdali si klíče od pokojů. Hotel Jarry byl jednohvězdičkový hotel a tak se není co divit, že jsme se do pokojíčku 2mx2m málem nevešli, ale brali jsme to s velkou legrací. Inu nejlepší byla stejně toaleta na chodbě, na které se normálně vzrostlý člověk ani neotočil o 180° :). Jelikož jsme byli unavení, tak jsme ulehli ke chvilce spánku. Většina účastníků zájezdu se odpoledne vydala na procházku městem, ale mě se Jiříka vzbudit nepodařilo, tak jsme šli až večer na zkrácenou verzi. Při minulé návštěvě jsme museli zkrátit prohlídku Notre Damu, tak jsme se šli tentokrát podívat na noční osvětlení. K našemu údivu jsme za celou dobu neviděli na obzoru ani kousek Eiffelovky. Nebylo divu, když byla celá zahalená v mlze - jen světlo na jejím vrcholu naznačovalo svým blikáním ve kterém je místě.

    Sobotní snídaně byla typická - croissant, bageta, máslo a džem (neboli jam či marmoška). Kafe bylo výborné a velké - taky bylo potřeba! Hned v 9 se celá výprava vydala vzhůru k poznání. Naším cílem se stalo muzeum Louvre. S Jirkou jsme tuto památku vynechali (byli jsme tam minule) a šli se projít zahradami u Louvru a uličkami okolo. Okolo druhé jsme se sešli a vyrazili kolem řeky k Notre Dame. Tentokrát jsme zažili tento chrám v denním světle a podívali se i dovnitř. Je to úchvatný prostor. Dalším cílem byl Centre Pompidou. Centrum moderního umění, galerií, kin a butiku s moderním designem. Pak už jsme se snažili najít místo k posezení a večeři. Natrefili jsme na Pizza Hut - americkou pizerii s francouzskou obsluhou, anglickým menu a příjemnou slečnou servírkou, kterou jsme se marně snažili naučit česky. Cestou k hotelu jsme ještě prošmejdili obchůdky s ovocem a zeleninou- no nekup to, když mají 2kg mandarinek za pár korun (teda eur). 

     Nedělní program započal cestou metrem na La Défense. Moderní obchodní čtvrť, jejíž dominantou je budova ve tvaru krychle s dírou uprostřed, a která doplňuje příčku skrz Paříž - tzv. vítěznou cestu začínající palácem Louvre, Tuilerijskými zahradami, pokračuje přes Place de la Concorde, Carrousel a končí právě u vítězného oblouku čtvrti La Défense. Odtamtud jsme hned zařídili na nejznámější Vítězný oblouk na začátku ulice Champs Elysees. Odtud už nás to táhlo k Eiffelově věži a nahoru na ni. Rozhled zase nebyl ideální, ale zážitek jedinečný. Z tohoto místa pochází také hláška víkendu: " Pet za jedno něpaněmáju, mafia! Sabotage!" (zájemcům po dohodě blíže vysvětlíme). Účastníci zájezdu se poněkud rozdělili, ale program jsme měli podobný. Obešli jsme Invalidovnu a sedli si při příležitosti oběda do venkovní části restaurace a příjemně se zahřáli pod ohřívacími lampami. Potom naše kroky vedly k Velkému paláci, kde byla výstava vědy "nejen" pro děti a v Malém paláci byla zdarma výstava umění (hlavně toho fotografického a docela nahého) :D. Část naší části se potom vydala k vodě a hledala loď, která by je vzala na projížďku, a část šla směrem k hotelu. Stavili jsme se ještě u pohostinných asiatů na večeři, sehnali pár piv a posadili se v přízemí hotelu k televizi. Už jsme potřebovali odpočinek.

     V pondělí už jsme měli volný program. Prošli jsme si malé uličky okolo hotelu, zašli ještě jednou na Montmartre, a protože svítilo chvilkama i sluníčko, tak jsme viděli konečně hezký výhled. Něco malého jsme snědli a v jednu se vydali směrem k letišti. Cesta zpátky už nebyla tak oblačná a tak jsme pod sebou viděli svítící města. Přistání v téměř zamrzlé Praze bylo poněkud tvrdší - taková rána, až jsme se všichni polekali. Snažili jsme se pospíchat na vlak a zdárně ho stihli. Po cestě jsme okupovali tři kupé, která po nás dostala typicky francouzský odér - sýry smrděly až za roh :) . V Letohradě na nás čekalo zamrzlé autíčko a doma teplá postýlka.


MOC DĚKUJEME VŠEM ZA KRÁSNÝ VÍKEND, ZA SKVĚLOU ATMOSFÉRU A SUPER NÁLADU!!!

A HLAVNĚ PEPOVI ZA TO, ŽE NÁS POZVAL A HEZKY NÁM TO NAPLÁNOVAL.

FOTOGALERIE :: Víkend v Paříži 2008  ::

 
10 let, 6 měsíců a 8 dní
8 let, 4 měsíce a 26 dní